October 2011

Dvě hodiny bez kontaktu

30. october 2011 at 17:29 | KittenEater |  Le Random
Pouze myslím, nekomunikuji.
Existuji pouze já a vše ostatní je jen mou představou.
Všichni jsme sami dohromady.

-Či?-

Ostatní existuje, jen já tu nejsem.
Jen prázdné sedadlo.
Nevšímají si mě.
Je to legrační.
Hi.

.
Tečka
.

V životě jsem neviděla jet tramvaj pozadu.


Ps: Toto nemá být poetismus.


The City

23. october 2011 at 1:39 | KittenEater |  Le Random
Hey Hay. Mimochodem, byla jsem se podívat do Ameriky (tedy, pouze do new yorku), která skutečně existuje. Pokud nás v letadle neuspali a nevmontovali nám do hlav čipy a falešné fotky na kartu mého přístroje.
Minimálně nás tam nedrží v pracovních táborech, jak psal Pelc (přečtěte si od něj něco, vážně).

Nezavřeli mě. Nezastřelili. Ani neodvezli do texasu a nezavřeli mě tam do sklepa.

Komentovati nebudu, posuďte sami. líbí, nelíbí. Feedback by se hodil, abych věděla, jestli má fotky vůbec cenu uveřejňovat.

Děkuji za pozornost.


This is not a sad song

22. october 2011 at 23:09 | KittenEater |  Le Random
Ok, je zde mrtvo... ale mám toho teď až nad hlavu.

Mimochodem, měli jste někdy píšničku, o který jste věděli, že je ve svý podstatě naprosto debilní a primitivní ale přesto byste ji nejradši měli za svůj hudební leitmotiv? ....Nebo si ji pustíte a všichni vám mohou políbit tu druhou sadu tváří, které máte položeny o něco níže?

Tyhle jsou moje, co vy?



Všechno je free a zlá uzurpátorská společnost mi může vlézt na záda. Viva la Bohemia.

Btw, tetička Satrapiová měla pravdu.


Je vám čtrnáct, cítíte se na hovno, zapnete televizi, tam tohle a najednou je všecko gay and happy.

Dats it... Mám jich ještě hodně ale řekněme, že tyhle jsou z neznámého důvodu permanentí antidepresivum.